Doarjja boazodoallorusttegiidda

Lea vejolaš ohcat doarjaga

• bissovaš áiddiid ja cakkadanáiddiid, ja gárddiid, ovdamearkka dihte čohkken-, njuovvan-mearkun- ja guohtungárddiid goluid gokčamii
• ođđa gárddiid ceggemii
• viiddidit dakkár gárddiid mat leat juo ceggejuvvon
• ásahuvvon boazodoallorusttegiid dárbbašlaš nuppástusaide vai sáhttá geavahit ja lohkat elektrovnnalaš indiviidamearkkaid
• gaikkodit gárddiid go ii dieđe gii eaiggáda dahje hálddaša gárddi

Doarjja ii juolluduvvo gárddiid ja áiddiid divodeapmái.

Doarjja gokčá čuovvovaš goluid:

• ávnnasgoluid (dávvirat mat leat seainnis gitta)
• fievrredangoluid
• erenoamáš bargguide golut (elektrihkkár, bohccebargi je.)
• iežas bargu (máksomearri iežas barggus lea eanemusat 210 ruvnno diimmus)

Erenoamáš oktavuođain, jus ovdamearkka dihte cegge stuorát gárddiid, de sáhttá láigohuvvon konsuleantaveahkki rehkenastojuvvot doarjjavuoigaduvvon gollun. Njuovvangárddiid ja eará gárddiid oktavuođas sáhttet maiddái luodda-/biilabisanan- ja čáhce-/rufegolut rehkenastojuvvot mielde.

• Siidaoasit galget deavdit eavttuid doarjaga birra siidaosiide ja boazoservviide
• Orohagat ja boazosearvvit galget deavdit eavttuid njuolggadusas doarjaga birra orohagaide ja boazoservviide

Gárdi/áidi galgá:

• leat dárbbašlaš boazodollui
• leat bistevaš. Njuovvangárddit sáhttet spiehkastit, ovdamearkka dihte jus lea njuovahatbusse (mobiila njuovahat)
• gárdi/áidi ii galgga leat giksin dahje dakkár mii dagaha mearkkašahtti vahága dahje hehttehusa eanaeaiggádii dahje eará vuoigatvuođalaš beroštumiide
• galgá leat válddahallon dohkkehuvvon doaibmanjuolggadusain ja ráhkaduvvon orohatplánain
• ceggemiin ii galgga álgán go sádde doarjjaohcamuša Eanandoallodirektoráhttii.

Ohcamuššii galget mildosat. Mii ávžžuhit ahte dus leat dat gárvásat go registreret ohcamuša.

Boazodoalu ovdánahttinfoanda

Geavat skovi Doarjja boazodoallorusttegiidda (LDIR-654) ohcat.

Boazodoallorusttegiid doarjagii ii leat ohcanáigemearri, lea vejolaš ohcat birra jagi. Doarjjaohcamušaid meannudit Boazodoalu ovdánahttinfoanda. Geahča Boazodoalu ovdánahttinfoandda čoahkkináiggiid.

Ohcamušas galget čuovvovaš dieđut:

• ohcci namma
• kontonummár
• masá ohcá doarjaga
• haddeevttohus ja ruhtadanplána

Dasa lassin galget mielddusin

• huksenlohpi (go cegge ođđa gárddiid/áiddiid)
• hattiid oppalašgovva
• ruhtadanplána
• sárgojuvvon gárdi/áidi mihtuiguin
• njuovahagaid váste: fitnodatplána unnimusat golmma jagi ovddas ja dárbbašlaš almmolaš duođaštusat
• gárddiide/áiddiide mat mákset badjel 150 000 ruvnno – duođaštus ahte lea jearran fálaldaga unnimusat golbma fáladeddjiin

Sádde ohcamuša mildosiiguin Eanandoallodirektoráhttii e-poastta bokte čujuhussii postmottak@landbruksdirektoratet.no, dahje poastta bokte čujuhussii Landbruksdirektoratet, Postboks 1450 Vika, N-0116 Oslo.

Go Eanandoallodirektoráhtta lea ožžon ohcamuša, de oaččut máhcahusa e-poastta dahje poastta bokte ahte ohcamuš lea boahtán.

Go Eanandoallodirektoráhtta lea ožžon ohcamuša, de direktoráhtta iská dieđuid maid leat addán. Jus dárbbašit eanet dieđuid, de direktoráhtta sáhttá bivdit daid.

Álggos meannuda Eanandoallodirektoráhtta ohcamuša. Direktoráhtta ráhkkanahttá ášši Boazodoalu ovdanahttinfoandda stivrii. Stivra árvvoštallá ohcamuša ja dahká áššemearrádusa. Jus dárbbašuvvo, de sáhttá direktoráhtta bivdit eanet dieđuid ja árvvoštallat ohcamuša ođđasit. Muhtun áššit sáhttet meannuduvvot Eanandoallodirektoráhtas delegašuvnna bokte hálddahuslaččat. Áššit mat sáhttet hálddahuslaččat meannuduvvot leat áššit main eai badján prinsihpalaš čuolmmat ja ohcansupmi lea vuollel 200 000 ruvnno.

Ohcamuš sáhttá dárkkistuvvot. Don leat geatnegahtton dohkkehit dárkkisteami, addit dárbbašlaš dieđuid ja veahkehit čađahit dárkkisteami. Dárkkisteapmi sáhttá maŋidit áššemeannudeami.

Dábálaččat váldá oaneheabbo áiggi meannudit áššiid hálddahuslaččat go Boazodoalu ovdánahttinfoandda stivrras. Boazodoalu ovdánahttinfoanddas leat dábálaččat njeallje čoahkkima jagis. Čoahkkináiggiid ja eará dieđuid gávnnat dáppe. Vástádus ohcamuššii boahtá e-poastta dahje poastta bokte go ohcamuš lea meannuduvvon.

Jus doarjja juolluduvvo, de dat dábálaččat mákso maŋŋil. Erenoamáš oktavuođain sáhttá 50 proseantta doarjagis máksojuvvon ovddalgihtii. Máksin dahkko dađistaga go rusttet huksejuvvo.

Eanandoallodirektoráhtta dat máksá.

Eanemusat jagi maŋŋel go gárdi lea gárvvisin huksejuvvon, de galggat:

• čálalaččat dieđihit go gárdi lea ceagganan. Dábálaččat boahtá stáhtahálddašeaddji diđoštit ja duođaštit ahte gárdi lea ceagganan ja ahte dan sáhttá geavahit. Jus gáibiduvvo huksenlohpi suohkanis, de galggat maiddái čájehit gárvvisduođaštusa.
• raporteret ruđa golaheami. Dan dagat go sáddet rehketdoalu Eanandoallodirektoráhttii. Jus doarjja lea juolluduvvon sierra eavttuiguin, de galggat sáddet duođaštusaid maiddái dasa.

Dieđut galget sáddejuvvot Eanandoallodirektoráhttii. Dábálaččat máksojuvvo doarjja go buot duođaštusat leat dohkkehuvvon. Jus don it dárbbašan olles ohcansupmi, de ii máksojuvvo dutnje supmi man it dárbbašan.

Don sáhtát váidit áššemearrádusa. Váidaga galgá sáddet Eanandoallodirektoráhttii. Direktoráhtta ráhkkanahttá váiddaášši Boazodoalu ovdánahttinfoandda stivrii, geat dáhket áššemearrádusa. Ášši sáddejuvvo Eanandoallo- ja biebmodepartementii váiddameannudeapmái ja loahpalaš áššemearrádussii.

Váidináigemearri: 3 vahkku dan rájes go áššemearrádus bođii dutnje

Jus lea boastut máksojuvvon, jus njuolggadusat leat rihkkojuvvon dahje don leat addán boasttudieđuid, de sáhttá olles dahje oassi doarjagis gáibiduvvot ruovttoluotta máksojuvvot.