Mearkka dohkkeheapmi

Buot bohccot galget merkejuvvot sániiguin bealljái eaiggáda mihtilmas registrerejuvvon mearkkain. Ovdal váldá atnui ođđa (ohccojuvvon) mearkka, de ferte ohcat dohkkeheami.  Fertet maid ohcat dohkkeheami go mearkka galga sirdit ođđa olbmui dahje ođđa boazodoalloguvlui.

Don it dárbbaš ohcat dohkkehit gaskaboddosaš mearkka nugo gilkora dahje guolgamerkema. Gusto jus eaiggáduššanvuoigatvuohta rievdá, dahje jus lea dárbu gaskaboddosaš merkii dassážii go boazu merkejuvvo sániiguin bealljái. 

• Sámesogat olbmot geain lea boazodoallu váldoealáhussan orohagas. 
• Olbmot geain leat váhnemat dahje áhkut ja ádját geain lea leamaš boazodoallu váldoealáhussan, ja geat gullet dahje galget gullat siidaoassái, dahje doaimmahit siidaoasi dahje buohtalas rekrutterenoasi. 
• Adoptiivamánát, vaikko eai leat sámesogalaččat.  
• Olbmot geat leat náitalan dahje lea ovttasássi siidaoasi ovddasvástideaddji jođiheddjiin.  
• Olbmot geaidda Boazodoallostivra lea addán vuoigatvuođa eaiggáduššat bohccuid ja oažžut mearkka.

• Siidaoasijođiheaddji (it) duođaštus don oažžut eaiggáduššat bohccuid siidaoasis. Duođaštus siidaoasi jođiheaddjis(in) galgá leat mielddusin. Duođaštus ii leat dárbbašlaš jus ohccis lea mearka ja ohcá ođđa mearkka, ja /dahje ohcci lea ja miellahttu siidaoasis. Doai sáhttibeahtti atnit heivehuvvon fápmudusskovi, mii gávdno ” skovi” vuolde dán neahttasiiddus.
• Miehtan váhnemin. Jus ohccojuvvo mearka vuollel 18 jahkásaš mánáide, de gustojit earenoamáš njuolggadusat miehtamii váhnemiin. Jus váhnemiin lea oktasaš ovddasvástádus mánnái, de goappaš váhnemat ferteba ovttaoaivilis mearkaohcamii. Váhnemat ferteba duođaštit ahte soai miehtaba ohcamii ja bidjat mielddusin fápmudusa mii gávdno neahttasiiddus «skovi» vuolde. Boazomearkka ohcan ii meannuduvvo nu guhká go goappaš váhnemat eaba leat addán mieđáhusa. Jus ohcá báberskoviin de sáhttiba váhnemat duođaštit ahte soai miehtaba ohcamii go vuolláičálliba ohcanskovi.
• Duođaštus- váhnenovddasvástádus: Jus das gii ohcá lea váhnenovddasvástádus okto, de dán galgá duođaštit vearroetáhta váhnenovddasvástádusa čáláhusain.
• Duođaštus - Ovttasássan 
• Duođaštus ahte dus lea vuoigatvuohta boazomerkii: Dán ferte duođaštit  ealáhusdieđáhusaiguin, siidda váktaplánaiguin dahje earáin. Boares boazodoalu dieđáhusaid sáhttá oažžut Stáhtaarkiivvas. Dieđáhusaid mat leat ođđasit go 2010 sáhttá viežžat Stáhtahálddašeaddjis.

Don it dárbbaš bidjat mielddusin duođaštusa jus don leat siidaoasi jođiheaddji, buohtalas álggahanoasi jođiheaddji, jođiheaddji náittosguoibmi/ovttasássi, mánná dahje mánáidmánná, dahje jus dus lea juo dohkkehuvvon mearka. 

Go galgá oažžut vuoigatvuođa boazomerkii, de ohcci ferte juogo alddis leat boazodoallu váldoealáhussan dalle go boazodoalloláhka 2007 bođii fápmui, dahje sus fertejit váhnemat/Áhkut ja ádját geain lea leamašan boazodoallu váldoealáhussan. Mii «váldoealáhus» lea ii leat čilgejuvvon boazodoallolágas. Mearkalávdegoddi mearrida dán árvvošteami vuođul, ja leat muhtun njuolggadusat mat ráddjejit dan. Árvvoštallan «váldoealáhusas» šaddá earálágan dan vuođul makkár boazodoalloláhka gustui go ohcci váhnemat/áhkut ja ádját doaimmahedje boazodoalu.

Ovdal 1933-lága. Ovdal go 1933 boazodoalloláhka bođii fápmui, de olbmuin geat barge boazodoaluin, ii leat geatnegasvuohta raporteret iežaset doalu birra eiseválddiide. Danin šaddá váttis duođaštit lei go boazodolliin geat barge boazodoaluin ovdal 1933 dat váldoealáhussan. Ohcamat olbmuin geain ledje váhnemat/ ádját ja áhkut geat barge boazodoaluin ovdal 1933 danin hilgojuvvojit.

1933-lága vuolde. 1933 boazodoallolága § 11 nr. 1:s lei gáibádus ahte buohkat geat barge boazodoaluin galge addán ovdagihtii dieđáhusa boazodoalu birra sámefáldái, gos earret eará oinnii miellahtuid namaid ja sin agiid, sohkavuođa dili ja doaimma. Vuolggasadjin lea ahte olbmot fertejit addán ovdagihtii dieđáhusa boazodoalu birra vai boazodoallu galgá leat váldoealáhussan. Dattetge sáhttet muhtun spiehkasteamit, gos boazolohku,barggut siiddas ja dienas eará bálkáhuvvon barggus sáhttet mearkkašit ahte dán olbmos lea boazodoallu leamašan váldoealáhussan. Dán ferte duođaštit ovdamearkka dihte ealáhusdieđáhusaiguin, siidda váktaplánaiguin jv. Boares boazodoalu dieđáhusaid sáhttá gávdnat Stáhtaarkiivvas.

1978-lága vuolde. 1978 boazodoalloláhka čavgii gáibádusaid dasa gii sáhtii doaimmahit boazodoalu Norggas. Váldonjuolggadus lei ahte olbmos galggai leat iežas doalloovttadat (vástida otná siidaoasi) ja addit sisa boazodoallodieđáhusa. Go ollu boazodolliin eai lean sierra doalloovttadagat, muhto dattetge doaimmahedje boazodoalu ollesáiggis, de boazolohku, siidda barggut ja dienas eará bálkáhuvvon barggus sáhttá mearkkašit ahte dán olbmos lea boazodoallu leamašan váldoealáhussan. Dán ferte duođaštit ovdamearkka dihte ealáhusdieđáhusaiguin, siidda váktaplánaiguin je. Boares boazodoalu dieđáhusaid sáhttá gávdnat Stáhtaarkiivvas.

• Bajilgovva mearkkain mat leat vuođđun dan merkii maid ohcá:

Boazomearkkaid hábmen

Buot boazomearkkat fertejit hábmejuvvot gustovaš boazomerken njuolggadusaid mielde ja regionála njuolggadusaid mielde dan boazoguohtunguovllus gos ozat mearkka.

Boazomearkkas leat lotnolagaid iešguđet sánit goappaš beljiin (váldosátni ja smávvasánit). Iešguđet sánit leat ovdánan guhkes áiggi badjel, ja sátnekombinašuvnnat čuvvot vásedin minstara (mearkavuogádat). Leat báikkálaš árbevierut ja variánttat. Ovttaskas olbmo boazomearkka hábmen lea hui lahka čadnon bearašárbevieruide ja bearašgullevašvuhtii.

Mearkalávdegoddi muhtun boazoguohtunguovllus leat ráhkadan dievaslaš njuolggadusaid boazoguohtunguovllu mearkkaid hábmemii. Ovdal go ohcá boazomearkka, de ferte iskat lea go ohccojuvvon mearka hábmejuvvon njuolggadusaid mielde.

Mearkalávdegoddi dan boazoguohtunguovllus gos mearka galgá adnon ferte dohkkehit buot boazomearkkaid. Dát guoská sihke go ohcá ođđa mearkkaid ja sirdá mearkkaid. Go ohcá ođđa boazomearkka, de ohcci ferte bidjat mielde bajilgova mearkkain mat leat vuođđun dan merkii maid ohcá. Ohcci ferte maiddái vuođuštit movt lea sániid válljen merkii maid ohcá.

Mana skovvái Altinnas, deavdit Mearkka dohkkeheapmi. Doppe galggat logget sisa. Don gávnnat eanet dieđuid sisaloggema birra Altinn neahttasiidduin.  

Jus dus ii leat vejolašvuođa ohcat digitálalaččat, de sáhtát geavahit skovi Boazomearkka ohcan

Sáhtát sáddet ohcama birra jagi, muhto Stáhtahálddašeaddji sáddet ohcamiid oktasaš gulaskuddamii maŋŋel ođđajagimánu 1. Beaivvi ja geassemánu 1. Beaivvi. Ohcamat fertejit sáddejuvvot dan oktavuođas ovdal ođđajagimánu 1. Beaivvi dahje geassemánu 1. Beaivvi vai šaddet mielde gulaskuddamii. Guovlluin gos leat unnán ohcamat sáhttá Stáhtahálddašeaddji veardidit sáddet ohcamiid dađistaga.

• gii dat ohcá 
• ohcci vuoigatvuođa merkii  
• dárbbašlaš duođaštusaid  
• dieđut mearkka birra oktan govain 

• Logge sisa skovvi ID-portena čađa.
• Jus ozat mearkka mánnái gii lea vuollel 18 jagi, de nubbe váhnen logge sisa skovvái ja bidjá mielddusin nuppi váhnema fápmudusa.
• Go leat loggen sisa de oažžut bagadusa daidda dihto čuoggáide  ohcanskovis.

• Sádde ohcama du boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái. Dat dáhpáhuvvá automáhtalaččat go don sáddet dieđáhusa digitálalaččat.
• Jus ozat báberskovin, sádde ohcamuša mildosiiguin iežat boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái poastan mielde dahje sihkkaris dieđuin (melding) mii stáhtahálddašeaddjin ruovttusiiddus.

Jus leat ohcan digitálalaččat, de oaččut duođaštusa iežat poastakássas e-Boks/Digipost go ohcamuš lea registrerejuvvon. Don beasat maid geahččat duođaštusa go ođđasit logget sisa mearkadohkkeheapmái.

Go Stáhtahálddašeaddji lea ožžon ohcamuša, de isket sii dieđuid maid don leat sádden. Jus dárbbašit eanet dieđuid, de sáhttet bivdit daid.     

Stáhtahálddašeaddji sádde ohcamuša gulaskuddamii buot orohagaide guovllus, siidaoassejođiheddjiide guoskevaš orohagain ja kránnjáorohagain, Sámediggái Ruŧŧii ja Bálgosiid ovttastussii Supmii. Dain lea 2-mánnosaš áigemearri buktit cealkámušaid ohcamuššii. Go cealkámušat leat boahtán, de árvvoštallá Stáhtahálddašeaddji dáid ja čállá árvalusa mearkalávdegoddái.  

Mearkalávdegoddi dat dahká mearrádusa ohcamušas. Mearkalávdegoddi almmuha mearrádusa buot orohagaide guovllus, siidaoassejođiheddjiide guoskevaš orohagain ja kránnjáorohagain, Sámediggái Ruŧŧii ja Bálgosiid ovttastussii Supmii. Almmuhusáigemearri lea 2 mánu.  
 

Don oaččut vástádusa ohcamuššii e-poastan dahje reiven. 

Mearkalávdegotti mearrádus sáddejuvvo maiddái bealálaččaide geat leat sádden cealkámuša ohcamuša birra. Biehttaleapmi sáddejuvvo dušše dutnje ohccin. 
 

Sáhtát váidit mearrádusa. Váidda sáddejuvvo du boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái. Stáhtahálddašeaddji sádde ávžžuhusa váiddalávdegoddái, mii dahká mearrádusa váiddaáššis.  

Váiddaáigemeari maŋŋá registrere Stáhtahálddašeaddji dohkkehuvvon mearkka mearkaregistarii. 

Dohkkehuvvon mearkkat galget almmuhuvvot mearkaregistarii.  

Borgemánu/čakčamanu 2022 rahppasa boazodoalloealáhussii geahčadančovddus gos leat buot dohkkehuvvon mearkka.